Aktuální IDXP  

   

Naši partneři  

DX New

   

Přihlášení  

   

Vyhledávání  

   

Počet přístupů  

Dnes 16

Vše 42474

   

Callbook search  

Copyright © 1994–2016, OKDXF. Všechna práva vyhrazena. Kopírování a šíření zde publikovaných materiálů jen se souhlasem vlastníka.

   

Ačkoli byl popis konstrukce zveřejněn koncem října 2016, přišla na tuto anténu již celá řada pozitivních reakcí. „Velká“ verze antény, odpovídající SAL-30 (výška smyčky 9 m) je podle reportů na 160 m srovnatelná s Beverage délky 164 m nebo s anténou DHDL a je lepší, než K9AY. Oproti Beverage nebo DHDL má ovšem výhodu v malé zastavěné ploše a především ve snadném přepínání směrů.

Přiznám, že jsem na tyto reporty velmi netrpělivě čekal. Již během výroby prvního vzorku se totiž ukázalo, že v mém pražském QTH nebude možné tuto anténu postavit nejen kvůli sousedům, ale také kvůli tomu, že sousedící tenisový klub, kde měla být anténa umístěna byl zrušen a jeho objekty zbourány. Popis antény jsem tedy zveřejnil bez zkoušek, tzv. „na blind“ a měl jsem tedy k dispozici jen teoretické výsledky analýz.

V praktickém provozu se někde projevil problém s pronikáním VF do ovládacího UTP kabelu, relátka chaoticky spínala, jednou došlo dokonce k resetu Arduina v ovládací jednotce. Způsobuje to desítky metrů dlouhý kabel, u kterého se zanedbala opatření proti pronikání VF. Problémy vznikají především na straně ovládací jednotky. Prvním krokem, který vyzkoušíme přímo ve svém hamshacku by mohlo být navinutí konce ovládacího kabelu na toroid. Je třeba použít feritový toroid o průměru kolem 50 mm z nějakého nízkofrekvenčního materiálu. Na něj navineme 6 – 8 závitů kabelu. Pokud budeme pro tento účel toroid kupovat, bude vhodný materiál 31 (tedy FT140-31), další možností je 43 (FT140-43, který je pro tyto účely přeci jen trochu horší), příp. 73, 75 nebo 77. Ze starých materiálů Pramet Šumperk by mohl vyhovět H12, H20 či H22. Malé „naklapávací“ tlumivky většinou nebývají vhodné, použitý materiál totiž funguje jako tlumivka většinou od nějakých 200-250 MHz. Větší „naklapávací“ tlumivka umožňuje vícenásobné protažení kabelu, ale materiál je stále nevhodný pro KV. Vhodné by byly tlumivky tohoto provedení opět z materiálu Fair-Rite 31. U nás jsou však nedostupné a u zahraničních distributorů (Farnell, Mouser) je sice seženete, ale jsou drahé. Nepomůže-li toroid na straně ovládací jednotky, můžete zkusit stejný trik i na opačném konci, u anténní přepínací jednotky.

Pokud máte anténu instalovanou permanentně, můžete zkusit kabel zakopat. Běžný UTP kabel pro vnitřní ethernetové rozvody není ale k zakopání příliš vhodný, mnohem lepší proto je kabel, určený pro venkovní rozvody. Poznáte ho podle tvrdší černé izolace.

Vhodné je použít místo UTP kabelu kabel STP. Rozdíl mezi těmito kabely je ve stínění, zatímco běžný UTP kabel, používaný pro ethernetové rozvody obsahuje 4 nestíněné kroucené páry, má STP kabel (určený pro průmyslové prostředí s vysokou intenzitou elektromagnetického rušení) kroucené páry stíněné.

UTP kabel

UTP kabel

UTP kabel je velmi výhodný, kroucený pár často vykazuje vyšší odolnost vůči rušení soufázovými proudy (tzv. common mode currents, CM), než koaxiální kabel. Bývá proto také vhodný jako napájecí kabel přijímacích antén, jeho impedance je 100 W. Bývá poměrně tenký (většinou mívá průměr kolem 5 mm) a vyskytuje se ve dvou provedeních – pro vnitřní instalace (vnější plášť bývá zpravidla z měkkého PVC a mívá šedou barvu, vyskytují se však i modré, zelené a bílé kabely) a pro venkovní instalace (vnější plášť je z černého tvrzeného PVC, pod kterým zpravidla bývá ještě mylarová fólie). UTP kabel pro venkovní instalace je dražší, ale je možné ho např. zakopat.

 STP kabel

STP kabel

STP kabel je dražší, bývá silnější (až 8 mm), obtížněji se s ním pracuje a je celkově zranitelnější. STP kabel samozřejmě není univerzálním všelékem. Je třeba dbát na správně zemnění stínění, při nevhodném zemnění může být situace dokonce horší, než při použití běžného UTP kabelu.

Další skupina dotazů se týkala výšky antény nad zemí. Původní konstrukce KB7GF, kde je spodní horizontální vodič 113 cm nad zemí a anténa je držena pohromadě dakronovými šňůrami, uvázanými ke kolíkům zatlučeným v zemi je pro permanentní instalaci prakticky nepoužitelná. Znamená totiž, že anténa blokuje celou zastavěnou plochu a je velmi zranitelná. Proto byla v původním popisu navržena konstrukce na laminátovém ježku, který vyžaduje jen jednu podpěru a umožňuje zkonstruovat anténu jako kompaktní, bez nějakých kolíků, zatlučených do země apod. Dotazy se tedy týkaly toho, jak výška antény nad zemí ovlivňuje vyzařovací diagram antény.

Vliv výšky antény nad zemí na její vyzařovací diagram

Vliv výšky antény nad zemí na její vyzařovací diagram.
Červená křivka platí pro původní konstrukci, kde je spodní horizontální vodič 113 cm nad zemí,
modrá křivka platí pro výšku 913 cm nad zemí (tj. vyzvednutí o 8 m).

Z obrázku je zřejmé, že vliv výšky antény nad zemí je minimální a naprosto zanedbatelný. Lze říci, že anténa je necitlivá na změnu výšky a lze ji umístit do libovolné výšky. Teoreticky se vyzvednutí antény do výšky projeví mírným zlepšením zisku a směrovosti (RDF), změna je však tak malá, že je prakticky nepostřehnutelná.

V současné době pracujeme na nové verzi obou jednotek. Měla by mít mnohem vyšší odolnost proti pronikání VF, účinnější filtraci (potlačení středovlnného rozhlasového pásma) a mělo by se s ní pracovat snadněji, než s původní jednotkou podle popisu.

73 Martin, OK1RR