NAVASSA – KP1
Kontinent: NA, azimut: 281st., vzdálenost: 8400 km
Časové pásmo k UTC:-5
Pořadí v nejžádanějších zemích: 2 (ev.1.)
Minulost DXCC a expedic:
Ostrov o ploše cca 5, 2 km2, byl objeven již Kolumbem při jeho cestách, jako neobydlený ostrov bez zdroje pitné vody, což se i v dalších stoletích projevilo tím, že mořeplavci se mu vyhýbali. Američané na ostrov vznesli vlastnický nárok roku 1857, protože na ostrově mohla být zahájena těžba guana. Současně se snažilo nárok na ostrov uplatnit i Haiti. Ostrov se strategickou polohou pro Panamský průplav je cca 56 km od Haiti a 136 km od Jamaiky.
Význam ostrova byl posílen po uvedení do provozu Panamského průplavu, kdy byl na ostrově postaven maják. Po přechodu jeho na automatický provoz je ostrov neobydlený a je nyní pod správou U.S. Fish and Wildlife Service, což znamená pro případné zájemce o návštěvu ostrova velké komplikace. Tradovalo se, že další zákaz vstupu na ostrov bylo i to, že ostrov mohl sloužit díky své poloze i pro překládku drog i když je z lodi těžko přístupný, ale možná právě proto...
Zde malá odbočka. Při hledání podkladů pro článek jsem poprvé v této souvislosti našel v rámci informací na Wikipedii i odkaz na amatérský provoz, resp. poznámku o špatné možnosti získat oprávnění pro amatérský provoz z KP1 - až sem pronikl hlad amatérů, nakonec 1. či 2. místo v žebříčku žádaných DXCC zemí mluví jasně.
Poslední expedice
Již téměř 22 let uplynulo od poslední expedice na KP1, která se uskutečnila 28. března až 2. dubna 1993 pod značkou W5IJU/KP1. Do té doby to byla téměř běžná země DXCC, s pravidelnou návštěvou amatérů.
Pro řešení problému s přístupem amatérů, v roce 2002 vzniká "Project KP1-5", jehož cílem je aktivovat ve spolupráci s USFWS ostrovy Navassa (KP1) a Desecheo (KP5).
Trvalo 6 let, než se povolení podařilo získat, nejprve pro KP5 s následnou veleúspěšnou DX expedicí.
První seriózní zpráva o možnosti aktivovat KP1 je z IDXP 1216 – 26102014 vypadala takto:
KP1 NAVASSA IS.* A tak sme sa predsa len dočkali. Bob K4UEE oznámil že po dohode s predstaviteľmi USFWS navštívi tím zložený s 15 skúsených operátorov ostrov Navassa v januári 2015 a dva týždne budú vysielať na všetkých pásmach CW/SSB/RTTY pod značkou K1N. Presný termín bude včas oznámený.
V mých záznamech jsem našel pár info o dřívějších expedicích.:
1982 – KP2A/KP1
1985 – 6Y5RN/KP1
1988 – K2SG/KP1
1992 – AA4NC/KP1
1993 – W5IJU/KP1
K1N 1.2.2015 – 15.4.2014
Team: téměř výhradně USA op
QSL: N2OO (OQRS, direkt, buro)
Web stránky expedice: http://www.navassadx.com/
Od okamžiku kdy byly získány potřebné dokumenty k provozu z KP1, byly dávány pravidelné informace na web stránky, které hned přebíraly různé bulletiny. Současně s přípravou bylo rozhodnuto i o přepravě na ostrov pomocí vrtulníku z 6Y. Zprávy byly doplňovány se zvýšenou frekvencí a narůstající nervózitou a očekáváním radioamatérské komunity.
Nakonec se ukázalo, že doprava na KP1 byla složitější než si účastníci představovali, asi při budování pracovišť sehrálo roli i složení týmu – bohužel obrázky spíše ukazují klub důchodců na výletě.
K1N je on air (zde si dovoluji použít pár informací z článku od Miloše OK1MP).
Postavení v žádaných zemích, umocněné tím, že další expedice bude zřejmě až za řadu let, vysvětluje dění, které se začalo odehrávat, když se 1. února2015 v pozdních večerních hodinách objevily prvé signály stanice K1N na 40m.
Počty volajících stanic vzrostly na stovky a nastává problém, jak se s tím vyrovnat. Má být úsek pro volání úzký, nebo volající stanice roztáhnout na větší šíři? Větší šíře pak potlačí vzájemné rušení volajících stanic, pro ně je však nevýhodná, těžko lze zjistit, kde expedice právě poslouchá. Výhodou naopak je, že se může uplatnit i slabší stanice. Názor si musí udělat každý sám. Uvádím dva odchycené příklady:
1. Je to jen pro big-guns!
2. Dělá se to lehce! Proč ti zoufalci volají v tak širokém pile-up!? Já nebyl výše než 10 kHz.
Pokud jde o široký úsek pro volání, není to ojedinělý případ. Vzpomínám si, že expedice na ostrov Heard poslouchala na 28 MHz SSB up 10 - 150 kHz a sám jsem se dovolal asi o 120 kHz výše. Na operátorovi expedice pak záleží, jaký způsob zvolí, aby si ulehčil svou práci. A to nemluvím i o ostatních podmínkách na dané lokalitě.
Dalším problémem je i názor, že se nevěnují dostatečně Evropě. Musíme si uvědomit, že USA mají "za humny", a tak odbavují většinou USA. To je běžný problém expedic. Při expedici EP6T tomu bylo opačně. Obdobně FT4TA. Věnují se však i ostatním oblastem, samozřejmě ne vždy, když bych si to přál.
Dále pokračuji já. Osobně odmítám různé kritické až hanlivé komentáře k práci expedice. Určitě všichni operátoři dělají co můžou, samozřejmě každý máme jiné schopnosti. Považuji za rozumné nedělat plán vysílacích frekvencí, já jsem díky tomu a pečlivému sezení u TCVR udělal min. 2 QSO při extrémně slabých signálech K1N vždy na první zavolání. Kdyby tak šel vypnout DX cluster nebo možná alespoň blokovat spoty o K1N, to by se pohodlní "bijci" divili. Vycházím z toho, jak prospěšné je, když operátor K1N rychle dokázal zjistit, že jeho freq. je záměrně rušená, přeladí se třeba o pár stovek Hz a nerušeně dělá QSO s těmi kdo dokáží reagovat na změnu. Nebo použití informace o QSX – např. na 24900 – všichni volají 905 až 920 a K1N dá za "TU UP 38" – pak pro obratné není větší sladkosti.
Jako přínosné považuji také určení jednoho preferenčního pásma (u K1N – 20m), kde pracuje trvale minimálně jedna stanice a tím určitě ke konci expedice umožní QSO i mnoha small pistols, kteří potřebují alespoň new one a např. na SSB využití splitu down pro EU (např. 14130-140), kam USA nemohou.
Moje poznámky z provozu:
1.2. provoz zahájen před půlnocí na 40m CW
2.2. ráno provoz na 40m CW – bombastický signál, v noci dělají USA ( poměr tak 20/1EU), později vice EU, pile up dosahuje až 30 kHz, pár OK udělalo QSO, signály mizí kolem 09 UTC.
Zajímavé, K1N kolem 0915UT na 40M CW je tak 539 a HH5/KC0W je 579. Postupně se přidávají další pracoviště (80m, 20m, 15m, 17m a 30m)
3.2. rozpačitá noc – 160m, 30m hlídám od 0330 nic, pak stopy, pak nic, přitom na 80m je J6 599.
Kolem poledne 17CW – dobrý signál, stále dělají obrovské množství USA, 15 SSB asi 57, 20m CW nic moc
Evidentně pokračují práce na dostavbě pracovišť.
4.2. ráno 40m CW dobrý signál, taky 80m CW – slušný signál ale bere téměř výhradně USA, 30 RTTY konečně je u mne vidět kolem 07 UT - RX DWN – pile up asi 15kHz.
V poledne slabý signál na 20m CW ačkoliv ho téměř nikdo nevolá, nebere mne.
Konečně se podařilo uschopnit club log, ale s chybami, které postupně odstraňují.
5.2. ráno opět 40m CW ještě v 08UT je slyšet jak volá JA. 30m RTTY se širokým splitem téměř 20kHz dwn, pravidelní provozovatelé pásma musí být zděšeni, když více než polovina pásma je zabrána RTTY, 80m je evidentně v EU jen pro šťastlivce, odpoledne pečlivým hlídáním se daří první QSO na 17m CW, později pěkný signál na 12m CW, ale na 20m K1N jen tuším.
6.2. 80m CW děs pokračuje, na 40m jsou až později, a jeden z horších operátorů, 30m CW téměř neslyším, kolem 06 UT přechod na RTTY ale brzy konec, začínají se objevovat spoty z 20m i ráno, odpolední okno začínající po 11UT je slušné, odpoledne i 599 na 10m CW
7.2.-8.2. je víkend tak si nedělám žádné velké naděje, ale nakonec je úspěch. 1FDR, který přijel domů vlastně kvůli K1N slaví úspěchy, já jsem trochu vzteklý, ale dělám 30m RTTY, 40 a 20m CW, zase na 20m s vysezením frekvence. Bohužel výjezd na 2.QTH se díky změně počasí nepodařil – cesta je "zarubaná"
V logu K1N je přes 70tis. QSO – to je pálka, když zohledníme počáteční problémy.
9.2. QSO na 30m CW přichází okamžitě, 80m neutuchající pile up i když občas OK dělají, stále se prolínají stanice USA.
Odpoledne krásný signál na 10m SSB na 28307.
10.2. QSO na 80m
Odpoledne lehce houpaný signál na 10m SSB – přechod na standardní freq 28495
11.2. odpoledne nejsem doma, ráno je klasika, ale poprvé rozjíždějí 40m SSB a 10m RTTY
12.2. jsem zklamán. Proti původním prohlášením o nutnosti dát možnost co největšímu počtu stanic na new one nebo pásmovou zemi a současné zprávě na web stránce K1N, že si jsou vědomi, že pile up je stále obrovský, chování je trochu jiné – 40m SSB a 10m RTTY je znovu děs. Sleduji resp. se snažím o 10m RTTY – výsledek 25 kHz široký pile up na RTTY pokles rate, který se nikdy nebude rovnat CW o SSB nemluvě, s obrovským množstvím USA, které i dělají (only EU jsem zaznamenal 1x s vyhraženou 1/2 hodinou), tedy ostrouhal jsem kolečka i když ne zdaleka všichni OK.
13.2. na web stránku dávají info, že pomalu začínají balit, snižují obsluhy díky odjezdu některých operátorů, chtějí, aby je na 20m (poslední stanici kterou nechají v provozu volali jen ti co potřebují jako absolutně new one – to jsem zvědavý při kázni která existuje). Nakonec je skutečnost jiná, 15.2. ráno jedou na 80 SSB – podstatný kus bandu je pro normální provoz nepoužitelný.
15.2. 1127 UT konec expedice, postatné údaje:
138 238 QSO, 71297 CW, 54801 SSB, 12111 RTTY, nejvyšší denní rate téměř 16tis. QSO, 58, 6% QSO NA, 31, 8% QSO EU a 5, 6% QSO AS
Pásma jsou jistě ovlivněna vzdáleností od USA a nakonec i od EU.
160 – 5399, 80 – 10300, 40 – 15018, 20 – 33956, 17 – 11688, 15 – 23230, 12 – 11450, 10 – 17612.
Těšme se na vynikající práci N2OO (viz poslední zkušenost s FT5ZM), QSL budou vybaveny rychle.
Ještě závěrem.
Poslední dobou se především u mega expedic objevují pravidelně dvě linie diskuze co dál. Jedna je o finančním zabezpečení, to je samostatný problém s postupem času zřejmě ještě vzroste s celosvětovým zdražováním služeb, pravděpodobně se řešení problému i negativně dotkne zasílání QSL (cena, buro, LOTW). Druhý problém, umožnit QSO maximu stanic a podpořit blok stanic, které nemají nadprůměrné vybavení se pokusili řešit i při provozu K1N. Po skutečně slušném monitorování provozu si dovolím říci co by dle mého názoru bylo pozitivní (samozřejmě se objeví kritika minimálně typu, že to při vyspělé technice je krok zpět do minulosti, ale nechme malé taky žít).
Mám-li to shrnout:
Neuvádět podrobné bandplány – to se dařilo i když pak K1N na někdy náhodně zvolené frekvenci pracovala několik dalších hodin.
Využívat více možnosti příposlechu TX kmitočtu expedice, to že je frekvence rušená většinou brzy operátor pozná, protože mu stanice hůře odpovídají, v takovém případě posunout TX kmitočet (rušiči chtějí rušit a moc neposlouchají, resp. jsou po čase spokojeni, že už tam expedice není, většinou si pomyslí, že dosáhli svého a expedice přešla na jiný mod nebo band).
Zvolit jedno nosné pásmo pokud možno s trvalým obsazením – to se K1N dařilo, ale zřejmě nebyli schopni jet současně CW a SSB.
Je opravdu při takovém zájmu stanic nutné obsadit na všech bandech CW i SSB? To se nedařilo, původně to bylo inzerováno, ale nedodrženo, asi si ti co chtějí mít tabulku QSO za každou cenu jen zelenou si stěžovali.
Na RTTY vybrat maximálně tři pásma. RTTY provoz je daleko pomalejší, zelená tabulka je k ničemu, stačí jedno QSO.
Diskutovat o tom zda je nutné jet na všech pásmech s plnými výkony po celou dobu expedice.
Zmíním se je ještě o pokusu o uplatnění systému DQRM, včetně formuláře pro hlášení těchto stanic. Kéž by to něco změnilo, ale moje skepse je téměř 100%. Ti co to mají v krvi jako popis svého konání na bandech, mají hroší kůži. Myslím, že jejich kolegové o nich vědí a nic s tím nemohou dělat a je jen krůček k tomu podávat ve své zášti falešné hlášky jako pomstu a vlastní neschopnost.
Zdroje: IDXP(OM3JW), OK/OM DX kroužek-OK1ADM/OM3JW, DX- World, NG3K, Wikipedie, club log, internet, poznámky a logy OK1EP.
Karel OK1EP