Mayotte (FH) je zámořský department Francie, ležící v severní části Mozambického kanálu v Indickém oceánu a je jedním ze čtyřech hlavních ostrovů v Komorském souostroví, byť nepatří do Komorského svazu (ten je samostatnou zemí DXCC - D6). Má rozlohu necelých 400 km2 (o něco menší než Praha) a žije na něm něco přes 200 tisíc obyvatel. Nejvyšší hora ostrova se jmenuje Benara a je vysoká 660 m n.m. (přibližně jako náš "mýtický" Blaník). Úředním jazykem je francouzština, někteří obyvatelé ale mluví i shimaorsky. Platí se tu Eurem, přestože k nám domů - do střední Evropy - je to přes sedm tisíc kilometrů daleko.
Proč zrovna Mayotte? Myšlenka uspořádat expedici do této země DXCC se zrodila již při cestě z expedice D66D (Komory, 2016). Tehdy jsme poznali jak "fungují vlny" z této části světa a tak by pro nás nebyly podmínky šíření - vzhledem k aktuálnímu stádiu slunečního cyklu - žádným překvapením. Nakonec jsme ale jako následující destinaci po D6 zvolili jinou lokalitu – Mauritánii (5T5OK, 2017) a expedice do FH byla odložena na "neurčito". Jak se ale ukázalo, to "neurčito" nebylo až tak vzdálené…
Při listování v našich staničních denících jsme s překvapením zjistili, že FH není tak "tuctová" zem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přestože většina z nás ji má CFMD 160-10 m, tak poslední klasická DX-expedice proběhla v roce 2013 (TO2TT) a od té doby byl ostrov aktivován jen příležitostně drobnými akcemi dovolenkového typu. Na clublogu zaujímá FH celosvětově 95. místo a tak by větší DX-expedice určitě byla vítána. Padlo tedy rozhodnutí jet v roce 2018 právě na Mayotte. Expediční tým ve složení OK1BOA, OK1FCJ, OK1GK, OK2ZA, OK2ZC, OK2ZI a OK6DJ začal plánovat cestu a časové možnosti jednotlivých účastníků, odjezd byl nakonec stanoven na 19.9. s návratem 7.10. To bylo maximum, co byli všichni účastníci schopni v rámci svých zaměstnání "uhádat". Tak dlouhá expedice by měla zajistit 13 dnů nepřetržitého provozu, včetně účasti v CQWW RTTY Contestu, tzn. měla by dát šanci na novou zem či pásmový/módový bod velkému množství zájemců. Místo odletu bylo z finančních důvodů opět vybráno mimo ČR, tentokrát z Vídně, přes Amsterdam a Nairobi do Dzaoudzi, letenky byly zakoupeny 22.5.2018. Karel OK2ZI vyjednal nákup letenek, dopravu týmu včetně zavazadel mikrobusem do Vídně i pronájem auta na celou délku pobytu na FH. Současně požádal o licenci a značku TO6OK, která nám byla po předložení potřebných dokumentů a zaplacení příslušného poplatku přidělena.
Prakticky celý červen jsme strávili hledáním vhodného QTH, což se ukázalo jako nečekaně obtížné a komplikované. V tu chvíli jsme pochopili, proč na Mayotte nejezdí větší expedice a proč je i o velkých contestech tato DXCC zpravidla neobsazena - jednoduše proto, že zde není vhodné QTH, které by disponovalo prostorem pro větší množství antén. QTH bylo nakonec vybráno na kraji vesnice Mliha (loc LH27MF), které sice polohou nebylo ideální, ale poskytovalo dostatečný prostor pro stavbu všech našich antén.
Červenec byl ve znamení příprav jednotlivých stanic. Každý z nás dostal za úkol během léta připravit a kompletně "rozchodit" jednu stanici tak, aby mohla být nasazena na libovolný mód CW/SSB/DIGI vč. FT8. Připravili jsme čtyři TRXy K3, jednu TS590SG a dvě TS480HX, z toho jedna byla záložní pro případ poruchy. Jako interface pak šest naprogramovaných a nastavených Microham MKII. Naplánován byl provoz na 160-10 m kontinuálně se všemi šesti stanicemi a pěti 1 kW PA. 60m pásmo nebylo povoleno a provoz na 6 m jsme vzhledem k podmínkám šíření vzdali. Antény stejné a osvědčené z předchozích akcí D66D/5V7P/5T5OK/Z66D. Pouze na 30m jsme se rozhodli vzít 4SQ namísto jednoduchého vertikálu. Na začátku srpna jsme disponovali uceleným rozpisem techniky a v průběhu srpna jsme začali balit první zavazadla.
Před-expediční schůzka byla naplánována na sobotu 8.9. v Řitce u Petra OK1FCJ. Sešli jsme se ale všichni již v pátek večer a začali diskutovat. Výsledkem schůzky bylo ujasnění strategie expedice, doladění posledních drobností a zprovoznění šesté stanice. V sobotu jsme pak zabalili a zafóliovali všech pět vaků obsahujících antény a stožáry, OK2ZA je následně odvezl do svého QTH odkud jsme nakonec 19.9. odjížděli.
Úterý 18.9.
V podvečer se setkává OK1BOA, OK1FCJ, OK1GK a OK6DJ V Řitce, odkud hromadně vyjíždí na Moravu k Rudovi OK2ZA. Zde už čekají kromě Rudy i OK2ZC a OK2ZI – team je kompletní. Krátce před půlnocí expedice začíná. Ruda nás hostí guláškem, při tom klábosíme o všem možném a probíráme strategii, následně finálně balíme poslední zbylá zavazadla. Celková hmotnost přepravovaného materiálu je 450 kg...
Středa 19.9.
Po druhé hodině ranní přijíždí mikrobus s vlekem. Nakládáme všechna zavazadla a přesně podle plánu v 03:00 a vyrážíme na letiště do Vídně. Odbavení probíhá bez problémů a čeká nás první krátký let z Vídně do Amsterdamu, zde dvě hodiny pauza na přestup, následuje osm hodin dlouhý let do Nairobi, kde přistáváme pozdě večer. Přesouváme se do salonku Turkish Airlines, který jako jediný funguje nonstop a stane se pro nás azylem pro dalších 15 hodin. Během této doby probíráme taktiku stavby antén a vlastního provozu a odpočíváme, většině se daří alespoň na chvilku usnout, po předchozí probdělé noci jsme již trochu utahaní.
Čtvrtek 20.9.
Ráno se část týmu probouzí po velmi nepohodlné noci, strávené v křeslech. Čeká nás poslední část cesty – po poledni startuje cca tříhodinový let do Dzaoudzi. Tam přistáváme v 15:30 lokálního času, zavazadla dorazila všechna, což je skvělé. Nečekaně a navzdory všem obavám procházíme hladce i celnicí. Všem se nám ulevilo. Na letišti máme přistavené objednané auto Dacia Dokker, do kterého nakládáme všechna zavazadla, v autě jede Karel OK2ZI a Petr OK1FCJ, ostatní nasedají do taxi a přesouvají se společně do 3 km vzdáleného přístavu, odkud jede trajekt na hlavní ostrov. Po přejezdu trajektem jdeme na nákup pro pár základních potravin, Karel s Petrem pak odjíždí do QTH a zbylá pětice jede opět taxíkem. Cesta je dlouhá 30 km, ale na křivolakých a ucpaných uličkách trvá hodně přes hodinu, do QTH přijíždíme již za tmy, všichni unavení, ale šťastní. Rychle jsme si prohlédli QTH, ale obhlídku prostoru pro antény musíme nechat na denní světlo. Budova je tvořena čtyřmi objekty, ve dvou jsou obytné místnosti, spojené krytou verandou, třetí objekt je umývárna a velká kuchyň, čtvrtý pak samostatná pergola. Objekt slouží patrně jako tábor nebo příležitostná ubytovna. Ještě večer vybalujeme alespoň naše stanice a kolem půlnoci máme připravená a oživená 4 pracoviště. Rozhodli jsme se rozdělit pracoviště z akustických důvodů do dvou samostatných místností, v jedné budou SSB operátoři Petr OK1BOA a Ruda OK2ZA. V druhé místnosti jsou pak další čtyři pracoviště, primárně určena na CW. Digi je pak možné provozovat na libovolném pracovišti.
Pátek 21.9.
Ráno vstáváme před 7 hodinou, následuje rychlá snídaně a obhlídka terénu. Máme před sebou úmorný den plný stavění antén. Rozdělujeme se na skupiny: OK2ZA a OK6DJ staví Spiderbeam č. 1, OK1BOA staví Spiderbeam č. 2, OK1GK spolu s OK2ZC staví 4SQ na 40 m a vertikál na 80 m.
OK2ZI a OK1FCJ odjeli na první velký nákup, který by nás měl zásobit potravinami na několik prvních dnů. Stravovat se budeme sami, k dispozici máme velkou kuchyň, ledničku, mikrovlnku a veliký pultový mrazák. V poledne projíždí kolem policejní hlídka, zastavuje a vyptává se, co jsme zač a co tu děláme, chtějí vidět koncesi a doklady k pronájmu ubytování, vše je v pořádku, udělí nám ještě několik užitečných rad a odjíždí. Naše QTH je na konci vesnice, za námi už je jen malý domek potápěčů a za ním pak menší vojenská základna. Vojáci prochází kolem, zdravíme se s nimi, sdělují nám, že kdybychom něco v nouzi potřebovali, tak u nich je trvalá služba a vždy minimálně jeden zdravotník. Doufáme že jejich služby nebudeme potřebovat. Na anténách pracujeme celý den, OK2ZI po návratu z nákupu staví na dvorku multiband vertikál, určený primárně na FT8, OK1FCJ staví Spiderbeam č. 3 a na závěr ještě věšíme na palmu Inv-V na 80 m SSB. Večer jsme sice všichni notně unavení, ale přesto usedáme k rádiím: v 19 hodin UTC dává David OK6DJ tradičně první CQ, na 20 m CW a za chvilku je v logu i první stanice – Láďa OK2PAY. Poté rozjíždí Petr OK1FCJ provoz na 40 m CW, ale vysílání musíme na chvilku přerušit, protože od souseda přišly na náš pozemek krávy a jako místo své pastvy si vybrali prostor, kde stojí 40 m 4SQ. Máme obavy, že se zamotají do kotev a radiál, snažíme se je odehnat, ale nedaří se nám, naštěstí krátce na to přichází i jejich majitel a odvádí je. Karel OK2ZI zkouší 30 m CW do multiband vertikálu, později ho střídá Luděk OK2ZC a zkouší střídavě CW na 30 m i 80 m. SSB zkoušíme na 80 m do Inv-V, ale anténa se ukazuje jako nepoužitelná a bude nutné ji předělat. Po necelých pěti stech spojení stanice vypínáme a jdeme všichni spát.
Sobota 22.9.
Ráno opět vstáváme časně. Po společné snídani vysíláme 20 / 17 / 15 m CW, zbytek týmu staví 30 m 4SQ na pláži pár metrů za hranicí příboje včerejšího přílivu. Kolem prošlo několik místních a upozornili nás, že dnes bude příliv výrazně vyšší než včera a že naše antény budou stát ve vodě. Laminátové pruty proto o metr prodlužujeme a celý drátový projekt zdviháme mimo dosah nejvyššího možného přílivu. V poledne uvařil Karel OK2ZI výborný oběd, čímž se ale odsoudil k tomu, stát se po zbytek expedice kuchařem. Po obědě se podařilo dokončit třetí Spiderbeam v rohu zahrady, naladit 80 m SSB Inv-V a ještě přizpůsobit 80 m vertikál do CW pásma. PSV všech antén je pod 1:1,3 – jsme spokojeni. Z plánovaných dvou VDA ale stavíme zatím jen jednu, na 17 m. Stavbu antény na 160 m prozatím vzdáváme, je sobota - o víkendu je na pláži plno domorodců a malých dětí, odkládáme proto stavbu na nedělní odpoledne. Podmínky šíření jsou velmi špatné, na 10 m ani na 12 m není jediná stanice. Dnes už jsou v provozu i obě SSB stanice, hodně času ale trávíme pokusy a výzkumem, které kombinace antén a pásem se ruší a kde bude možné jezdit inband. Přestože každá stanice je vždy vybavena pásmovým filtrem, tak drobným kolizím se nevyhneme. V podvečer před setměním chodí pěkně 30 i 40 m, naopak 80 m se otevírá až za hluboké tmy. Kolem půlnoci pak přestává chodit jak 30, tak 40 m, na naše prázdné CQ nikdo neodpovídá… V předpovědích se dočítáme o varování před Aurorou, což nevěstí nic dobrého.
Neděle 23.9.
Dnes jsou na plánu poslední antény. Jako první však musíme začít opravou 30 m 4SQ, u kterého příliv vyplavil jeden kotvící kolík a díky tomu se jeden ze zářičů skácel. Dále pak stavíme na pláži vertikál na 160 m, na jeho stavbě se podílejí všichni vyjma Pera OK1BOA, kterému je zle, skoro nemluví a zůstává dnes v posteli. Anténa na 160 m je 18 m vysoká a na špici je kapacitní klobouk. PSV není ideální, ale na první noc to tak necháme. Deset zemních radiál zatížených několika kameny je nataženo na mokré pláži, která je nyní v době odlivu bez vody a dobře přístupná. Rozdíl mezi odlivem a přílivem je kolem tří metrů, ale protože je dno zátoky velmi pozvolné, tak voda za odlivu ustupuje o cca 100 m dál od břehu. Další prací je přestěhování multibandového vertikálu na pláž. Kousek vedle pak v odpoledních hodinách stavíme další VDA, na 12 m, protože ani na jednom Spiderbeamu není na 12 m dobré PSV. Poslední anténou je pak 240 m Beverage na EU, který v banánovém háji v kopcovitém terénu tahá OK2ZC a OK2ZI. V průběhu dne vysíláme, jak to jde, dnes se otevřelo i 12 m a tak doufáme v postupné zlepšení podmínek. SFI je 67, což nám ale na radosti moc nepřidá.
Pondělí 24.9.
Pondělí mělo být prvním dnem "plného" provozu. V noci je v logu prvních 50 spojení na 160 m, k ránu přišli první tři Amíci. Beverage poslouchá parádně, ještě nám na poslech chybí DHDL na JA, ta je v plánu na dnešek, ale… Po rozbřesku zjišťujeme, že včera opravený 4SQ na 30 m opět nepřežil noc, příliv vyplavil již jednou opravenou kotvu. Nevadí, anténu hbitě opravujeme, zamotané radiály rozplétáme, znovu napínáme do původních pozic a zajišťujeme velkými kameny. Máme pocit, že tohle už musí vydržet všechno, ale ještě tentýž den nám příroda ukáže, jak moc jsme se spletli. Dopoledne střídáme horní pásma, díky rozmístění antén se nám daří bez větších problémů pracovat in-band na 20, 17 i 15 m, libovolné kombinace módů. To je senzační, umožní nám to maximálně využít otevřených pásem. Vysíláme také na FT8, a to buď jako doplněk k CW či SSB, anebo na pásmech, na kterých by SSB ani CW komunikace nebyla možná, zpravidla před otevřením pásma a nebo po jeho zavření. Evropa i Asie chodí dobře, problém ale máme s NA i SA – na západ od našeho QTH je svah, který má na signály zásadní vliv. Zaznamenáváme také první stížnosti na malý počet spojení do NA, jsme si toho dobře vědomi - s USA nemáme ani 5% z celkového počtu spojení. Odpoledne opakovaně zkoušíme volat směrovou výzvu na NA, ale stanice z EU včetně mnoha OK jsou neukázněné a pokyny nerespektují, což nám velmi stěžuje práci. Odpoledne přichází další příliv, silnější než předchozí. Pata 160 m vertikálu je celá pod vodou, přestože jsme ji umístili na místo, které mělo být za hranicí příboje, nicméně odolává. 30 m 4SQ je zaplavený celý, postupně padají tři pruty. Ve vodě plave spousta odpadků, igelitových tašek, různých provazů a větví, které se namotávají na kotvy i radiály a voda vše strhává sebou. Nakonec se z preventivní kontroly antén vyklubala rychlá záchranná akce, anténu vytahujeme na břeh a rychle čistíme, zítra pro ni budeme muset najít vhodnější a bezpečnější místo dál od moře. Večer přichází odliv, kontrolujeme anténu na 160 m, kotvy i pata jsou v pořádku, ale bude nutné je ještě více kamením zatížit. Zato na radiály je žalostný pohled... některé úplně zmizely, buď pod pískem anebo se přetrhly, některé jsou zamotané tak důkladně, že se nám je ani po větší námaze nedaří rozmotat. Naštěstí mokrá, dobře zasolená pláž dělá svoje a úbytek radiál není na parametrech vertikálu až tak znát.
Úterý 25.9.
Celou noc pracujeme CW na 160 – 30 m, ale pásma se chovají podivně, každou noc je dvouhodinový úsek, kdy ani jedno pásmo nejde. Karel OK2ZI s Luďkem OK2ZC pečlivě hlídají východy a západy slunce v USA i JA, abychom nepromeškali žádné DX okno na 160 a 80m. Jejich trpělivé hlídání se vyplácí a logují na dolních pásmech další cenné DXy. Ráno, jakmile to podmínky šíření umožňují, přelaďujeme na horní pásma, která ale mají podobné výpadky, jako ta dolní. Dopoledne ještě hledáme místo pro 30 m 4SQ, na našem pozemku ale místo už není, a tak jej stavíme mimo pozemek kousek za plotem. Otevírá se dnes nejen 12 m, ale i 10 m a tak logujeme cca 250 stanic i na tomto – zatím nedotčeném - pásmu. Kolem 14 UTC David OK6DJ s Pavlem OK1GK přelaďují dvě stanice na 30 a 40 m a dávají šanci via LP W6/W7 stanicím, pro které je to na FH velmi daleko a spojení jsou pro ně velmi vzácná. Odpoledne přichází predikovaný nejvyšší příliv v tomto cyklu, moře vystoupá na 4 m - až na samý okraj zátoky a přináší sebou kromě kusů větví i spoustu dalších odpadků, různých provazů a igelitů. Pata 160 m vertikálu náporu odolává, ale je celá zaplavená a bude nutné ji předělat. Zničeny jsou všechny zbývající radiály, svoláváme proto krátkou poradu abychom se rozhodli, zda vertikál přestěhovat mimo pláž na bezpečné místo mimo dosah moře, anebo zkusit zemní radiály nahradit dvojicí zdvižených laděných radiálů a ponechat tak anténu na výhodném místě na pláži. Druhá varianta vítězí, přičemž radiály budeme každé ráno balit a večer před začátkem provozu opět instalovat. Pokud se ale tato metoda neosvědčí, pak nezbude, než anténu přestěhovat jinam.
Středa 26.9.
Zdá se, že vertikál se zdviženými radiály funguje, v noci přibyly další stanice na top bandu. Ráno po ukončení provozu jdeme na pláž radiály sbalit. Sice jsou nataženy 2 m nad zemí a tak by o ně nikdo neměl zavadit, ale nechceme, aby pláž vypadala "zadrátovaně". Smotané radiály ponecháme na cívce a večer po soumraku je opět natáhneme. To se stane pravidelnou procedurou až do konce expedice. Podmínky jsou dnes "na tu bídu" docela slušné, otevírají se horní pásma a i ta spodní fungují slušně. V poledne dáváme na všech stanicích QRT, Karel OK2ZI nás svolává na další výborný oběd. Obědy jsou jedny z mála chvil, kdy si všichni můžeme popovídat a dát odpočinout uším, otlačeným od sluchátek. Večer využíváme slušné podmínky na spodních pásmech, jedeme celou noc 160 a 80 m, zkoušíme i 40 m, ale tam už ani CW ani SSB nejde. David OK6DJ obdrží žádost o sked od VK2IR na 20 m FT8, jde otočit anténou, potmě si svítí jen mobilem, sotva přijde ke stožáru, tak z křoví vyskočí nějaký domorodec a klackem na něj zaútočí a vyrazí mu mobil z ruky. David je zaskočený, po tmě nic nevidí, zlomek vteřiny váhá jak se zachovat, nakonec volí nejrozumnější variantu – rychle sbírá telefon ze země a dává se na útěk. Spojení s VK2IR se nakonec podařilo, ale je to naše první velmi nepříjemná zkušenost zde na ostrově, jakoby předzvěst událostí dalších dnů…
Čtvrtek 27.6.
Jsou dva dny do CQWW RTTY contestu. Všechny antény jsou připravené a vyzkoušené, vyjma 80 m vertikálu který je naladěn do CW pásma. Vyrábíme dva zkratovací pahýly přes spirálu v dolní části antény, ty posouvají rezonanci na 3,600 MHz a 3,750 MHz – anténa je tak připravená nejen na RTTY, ale následně i na SSB provoz. Je úžasné, jak jsou tu všechny vertikály širokopásmové - na 80 m by stačily jen dvě pozice na pokrytí celého 300 kHz úseku s uspokojivým PSV. My ale chceme, abychom nikde neměli PSV horší než 1,2 a doufáme, že se i díky tomu nebudeme rušit. Ze zvědavosti zkoušíme na SSB CQ, ale bez reakce. Odpoledne přichází zástupce z našeho ubytování a oznamuje nám, že na zahradě mezi anténami bude v sobotu párty pro cca 100 lidí. Jsme zaskočeni, nic takového nebylo avizováno ani domluveno, navíc pohyb neznalých osob mezi dráty a kotvami může být nebezpečný, snažíme se tomu vyhnout, ale není zbytí. Oželíme tedy jeden den provozu, protože při hlasité hudbě, kterou má být párty doprovázena, nebude možné číst slabé signály. Později odpoledne přijíždí místní městská policie a nečekaně oznamuje, že pozemek, který máme pronajatý, není ve skutečnosti soukromý ale obecní a bez speciálního povolení tam žádné antény nemohou být. Získáváme kontakt na kompetentní osobu v úřadu starosty, ale komunikace vázne a jsme odkázáni na jednání s prefekturou, která je v hlavním městě na druhé straně ostrova.
Pátek 28.9.
Časně ráno se OK1FCJ a OK2ZI chystají autem do města na jednání s prefektem. Ještě než odjedou tak přichází vyšší důstojník armády a oznamuje nám, že 30 m 4SQ za plotem je umístěn na pozemku vojáků a musí bezodkladně pryč. Anténu rychle demontujeme, aby nedošlo k dalšímu konfliktu, ze dvou zářičů vyrábíme provizorní dipól a přes provaz vytahujeme na palmu. Dipól je cca 15 m nad zemí a funguje docela slušně, ale v odpoledních LP oknech se nám už W6/W7 nedaří. Jsme nervózní, jak jednání na prefektuře dopadne, kluci jsou pryč několik hodin, vrací se však s nepořízenou, neboť před úřadem se stávkuje a nikdo nepracuje… Mezitím přijíždí státní policie, jeden úředník hovoří lámanou angličtinou, vysvětluje nám, že naše povolení na stavbu antén máme od osoby, která k tomu nebyla kompetentní a pokud povolení nezískáme do pondělí, tak všechny antény musí zmizet. V nouzi kontaktujeme našeho kamaráda Wila F4ESV, oznamujeme mu, jaké máme potíže s úřady i policií a žádáme o radu jak postupovat. Wil se okamžitě ujímá řešení, volá na místní úřady a trpělivě vysvětluje, co jsou radioamatéři zač, že náš provoz je hobby, je bezpečný a netřeba se ničeho obávat. Získává ústní příslib, že v pondělí nám prefektura vystaví svolení se stavbou antén na pozemku.
Sobota 29.9.
V 00 UTC začínáme CQWW RTTY závod, kategorie M/2. Startujeme na 80 + 40 m, ale nikdo nás nevolá a ani my se nemůžeme nikam dovolat. Přestože všechny PA šlapou parádně, tak v závodě používáme jen 600 W, slyšíme stanice z EU a NA, ty se ale dělají mezi sebou a na Afriku nesměrují své antény a nás neslyší. V prvních hodinách logujeme jen několik málo spojení. Oživení přichází až po rozednění při přechodu na 20 m a později na 15 m. Ale ani tato pásma nechodí celý den, opět jsou tam "okna", kdy téměř nic neslyšíme a ani na naše CQ nikdo neodpovídá. Zatímco dvě stanice jedou trvale RTTY, ostatní střídají CW, SSB kde se dá, a tam kde ani to nejde, používáme FT8. Během dopoledne se začínají scházet účastníci na párty, instalují hudební aparaturu a nám je jasné, že kromě digi módů dnes už moc CW ani SSB spojení neuděláme. Párty trvá do večerních hodin. V CQWW RTTY se nám nedaří, k večeru opouštíme 15 m a stěhujeme se na 40 m, kde sice chodí EU i JA dobře, ale za první den je v logu jen tisíc spojení, což je o hodně méně, než jsme doufali. Kolem půlnoci UTC pak uvadá jak 40, tak 80 m, za poslední hodinu logujeme jen pár značek…
Neděle 30.9.
Pokračujeme v "marném" RTTY provozu na 40 a 80 m. Podmínky se ještě zhoršují a nejsme schopni udělat žádné spojení. Rádia necháváme odpočinout a vracíme se na pásma kolem 02 UTC, kdy pomalu začíná svítat. Provoz se trochu rozjíždí, je znát, že silné stanice se mezi sebou již mají a tak se nám daří prosadit, přestože si uvědomujeme, že v porovnání se závodními stanicemi jsme mnohem slabší. U rádií se postupně všichni střídáme, ostatní pracují inband CW nebo SSB, popřípadě na WARC. Odpoledne jsme se rozhodli multibandový vertikál přemístit z pobřeží na vrchol kopce. Od přesunu si slibujeme lepší signály v USA, ale hlavně nám 100 m vzdálená anténa umožňuje provoz se třemi stanicemi na jednom pásmu, a tak k inbandu CW + SSB přidáváme buď RTTY a nebo FT8. Vertikál funguje dobře, je to stejná anténa, jakou používal Karel na své dovolené jako 3B8/OK2ZI.
Pondělí 1.10.
Dolní pásma v noci jdou nečekaně dobře, k ránu logujeme další stanice z USA na topbandu. V CQWW RTTY jsme udělali jen dva tisíce spojení a tak se domlouváme, že v RTTY provozu budeme každý den pokračovat. Na všech je patrná nervozita jak to dnes dopadne na úřadech, společně snídáme a po poté voláme Wilovi F4ESV, který bude dnes pokračovat v jednání. Znovu přijíždí městská policie, informujeme je, že jednání probíhají, policisté komunikují po telefonu s Wilem a ten se jim snaží situaci objasnit. Aby toho nebylo málo tak ještě přichází paní ze sousedství, rozčiluje se, že máme Beverage natažený přes její banánový háj, je s ní těžká domluva, neumí ani francouzsky ani anglicky, rukama-nohama se domlouváme a vše řeší 100 EUR "úplatek". Po jejím odjezdu pokračujeme v provozu na 20, 17 a 15m, po společném obědě pak přichází chvilka na hromadné focení. Fotky posíláme do radioamatérských médií a pokračujeme v provozu. Dnes je v logu přes 4 tisíce spojení, což sice není špatné, ale na to kolik pracovišť a kolik antén máme je to málo. Nic naplat – z FH je to prostě všude daleko a podmínky šíření jsou jaké jsou, lepší výsledek se nám udělat prostě nedaří…
Úterý 2.10.
Dnes přichází nečekané rozuzlení naší nezáviděníhodné situace. Přijíždí další kontrola, vyšší úředník tajné služby v doprovodu dvou tlumočníků z řad armády, znovu kontrolují všechny dokumenty, pořizují kopie našich pasů. Jsme na případné kontroly připravení, v deskách máme nachystány všechny dokumenty a od těch důležitých máme vždy několik barevných kopií, abychom je mohli kontrolám odevzdat. S úředníkem jedná Karel OK2ZI a Petr OK1FCJ, po víc jak hodině jednání končí a úředník odjíždí s tím, že dostaneme brzo další instrukce a dozvíme se, co s námi bude dál. Jsme značně nervózní, tady se láme chleba, uvědomujeme si, že to může dopadnout všelijak a případná stopka by pro nás byla hodně velikým zklamáním. Za hodinu dostává Karel SMS zprávu, ve která nám sdělují, že naše situace a pozice byla starostovi obce vysvětlena, všechny doklady jsou v pořádku a můžeme v klidu pokračovat v provozu, přejí úspěšný průběh zbytku expedice. To je na panáka, dáváme QRX a načínáme flašku dobrého rumu. Připíjíme na zdar expedice a vracíme se k pile-upům.
Středa 3.10.
Provoz pokračuje dle již zaběhnutého rituálu. OK2ZI a OK2ZC vytěžili v noci maximum z 160 a 80m, Petr OK1BOA zase vše co šlo z 20 a 40 m. Když už SSB nešlo ani na jednom z těchto pásem, přepíná Petr na FT8 a pokračuje až do úplného zavření pásem. Teprve pak odchází na pár hodin spát. Prakticky současně vstává OK1GK, který naopak o nocích nevysílá. Dopoledne se postupně otevírá 17 a 15 m, odpoledne pak i 12 a 10 m. Po obědě je krátká porada na téma balení antén, dáváme dohromady zevrubný plán, v jakém pořadí a které antény v pátek demontovat, které nechat až do večera a které až do sobotního rána. Antény, které zůstanou do soboty musí být jednoduše a rychle demontovatelné, protože v 11 hodin přijede taxi a přesuneme se na letiště.
Čtvrtek 4.10.
Přichází poslední den plného provozu. Noční směna brzo ráno ulehá, v logu přibylo několik dalších stanic na dolních pásmech. Střídá je OK2ZA, OK1GK a OK6DJ. Chvíli jedeme na 30m než se pásmo zavře, následně zkoušíme 20, 17, 15 i 12m. Na 20 m to jde dobře, ostatní pásma ale nejdou, potvrzují se zkušenosti z předchozích dnů, dopoledne je opět "slabé". Jsme frustrovaní, na kmitočtech pro FT8 to "žije", slyšíme ve sluchátkách desítky stanic v silách až S5, síla signálů je naprosto dostatečná pro bezproblémový a svižný CW i SSB provoz. Přecházíme proto na CW i SSB, spotujeme se v clusteru, ale reakce žádná. Po 10 minutách "prázdných" CQ přepínáme zpět na FT8, kde okamžitě rozjíždíme šňůru spojení. V odpoledních hodinách přichází překvapení – po "slabém" dopoledni, kdy jsme navázali dohromady necelých tisíc spojení se horní pásma přeci jen otevírají, pracujeme na 10 / 12 / 15 / 17 m současně se všemi šesti stanicemi CW a SSB, i poslední pracoviště bez PA jen s 200 W rádiem TS480 má na CW pileupy a spojení rychle přibývají. 20 m funguje nečekaně dlouho do noci, konečně chodí slušně USA. Kdyby byly takové podmínky každý den… Těšíme se na noc na dolních pásmech a doufáme, že i tam budou podmínky nadprůměrné, večer dostáváme pěkné reporty z EU a logujeme na 80m i OK stanice které nás dosud neslyšely.
Pátek 5.10.
Podmínky nezklamaly - noční směna ráno ulehá, v logu je dalších pytel stanic na 160 m a skoro čtyři desítky stanic z USA, velmi slušně chodilo i 80 a 40 m. Zbytek týmu po rozbřesku demontuje část antén dle pečlivě připraveného harmonogramu – začínáme s 40 m 4SQ, ze kterého balíme ale jen tři pruty a fázovací box s vedením, poslední zářič ponecháváme ještě na poslední noc v roli samotného vertikálu. Dále demontujeme 80 m vertikál a posléze i 160 m, bez poslechových antén nemá smysl na těchto pásmech vysílat. Po obědě balíme Beverage i DHDL, venku je 35° C a tak si balení náležitě užíváme. V podvečer se zavírají horní pásma, balíme 12 m VDA a dva Spiderbeamy. V noci vysíláme na 20, 30 a 40 m, provoz končí o půlnoci místního času, kdy nám končí platnost koncese. Posíláme do médií QRT a vypínáme. V logu je 47 619 spojení.
Sobota 6.10.
Část týmu po půlnoci ulehá, zbytek pomalu balí stanice a kabely do připravených kufrů. Po rozbřesku balíme na zahradě poslední Spiderbeam a 40 m vertikál, z pláže uklízíme 17 m VDA a z palmy spouštíme 30 m dipól. Několik set metrů koaxiálních kabelů končí v jednom z kufrů, v dalším je pak 300 m ovládacích kabelů, kotvící provazy, stackmatche a další bižuterie. V 10 hodin místního času je vše zabaleno a zafóliováno, máme hodinu čas do příjezdu taxi a část týmu ji tráví posledním koupáním v moři. Taxi má 45 minut zpoždění, začínáme mít obavy, nicméně přesun na letiště probíhá bez větších problémů a na letišti jsme skoro tři hodiny před plánovaným odletem. Odbavení naší skupiny trvá skoro hodinu, nicméně žádné vážné potíže nejsou a po 16 hodině startujeme směr Nairobi s mezipřistáním na Komorech. Noc trávíme opět v salonku Turkish Airlines.
Neděle 7.10.
Přestože nocleh v křeslech je velmi nepohodlný, tak většina z nás alespoň na několik hodin usíná. Ráno po snídani se přesouváme na gate a dle plánu odlétáme z Nairobi do Paříže, kde přistáváme na čas a máme hodinu a půl na přestup na poslední let do Vídně. Odbavovací automat nám ale odmítá vydat boarding pass a odkazuje nás na osobní jednání na přepážce, což nevěstí nic dobrého. Pracovník na přepážce hlásí, že Air France vidí v globálním systému naše letenky, řádně objednané a zaplacené, nicméně v jejich evidenčním systému nejsou. Hledají pro nás řešení tak dlouho, až naše letadlo uletí a nám je jasné, že expedice se tak trochu "protáhne"... Domlouváme náhradní řešení – rozdělení týmu na dvě skupiny, kde část poletí nyní do Prahy a zbytek zítra ráno do Vídně. Než se ale podaří domluvit přesun do Prahy, tak uletí i toto letadlo, nakonec trojice OK1BOA, OK1GK a OK6DJ odlétá až dalším spojem po 21 hodině s ČSA a zbytek týmu OK1FCJ, OK2ZA, OK2ZC a OK2ZI zůstává v Paříži přes noc.
Pondělí 8.10.
Tuto kapitolu náš článek vůbec neměl mít… Ráno odlétá celá čtveřice s Air France do Vídně. Spolu s nimi má přiletět i všech 14 odbavených zavazadel, ale dorazí jich jen šest, zbývajících osm je "kdesi"… Opakuje se situace jako při návratu z 5T, nezbývá než sepsat reklamaci, kluci nasedají do přistaveného mikrobusu a odjíždí do QTH Rudy OK2ZA, odkud pak všichni po vlastní ose domů. Poslední doráží domů Petr OK1FCJ, kolem 18 hodiny. Tady expedice končí, čekáme už jen na zavazadla. Ta se našla, ale Air France je poslali omylem místo do Vídně do Hamburku a tak nám byla doručena až ve čtvrtek 11.10. večer….
***
Co říci závěrem? Byla to dobrá akce, opravdu dobrá. Na náš "tajný" a "vysněný" cíl 50 tisíc spojení se nám dosáhnout nepodařilo, byť nechybělo až tak mnoho. Z části za to mohlo naše QTH, které bylo na USA "zavřené", z části aktuální podmínky šíření v kombinaci s fází slunečního cyklu, svůj podíl na tom má i jednodenní omezený provoz v den místní párty a také značné zdržení, způsobené vyjednáváním s policií a úřady. Možná i naše "závodní" touha odjet CQWW RTTY v kategorii M/2, který jsme sice na FH zcela jistě vyhráli, ale z pohledu celkového počtu spojení to bylo vlastně kontraproduktivní. Co je ale důležité - technika šlapala perfektně, rezervní TRX jsme ani nevybalili z kufru. Antény fungovaly také dobře, byť jsme stavbou a následnými úpravami a přesuny ztratili mnohem více času, než jsme předpokládali. Místní průmyslové rušení žádné, síť 230 V silná a stabilní, k výpadku došlo za celou dobu jen jednou na 15 minut, což je na Afriku velký úspěch.
Chtěli bychom poděkovat všem stanicím za navázaná spojení, také všem sponzorům, bez kterých by akce v takovém rozsahu nebyla možná. A zejména pak Wilovi F4ESV za jeho obětavou pomoc při jednání s místními úřady. Už teď se těšíme se na další expedici. Určitě bude… ale kam?
Velké poděkování patří také sponzorům, bez kterých by tato akce nešla uskutečnit: OK5MM, OK1MY, OK1TP, N7NR, N4II, JH1RVQ, OK2PDN, W9EWZ, WC7Q, W9EWZ, HA5JI, W6RS, K1USA, HL1MVK, DS3EXX, VE3VEE, W5RF, HH9FPM, W5RF, MM0EAX, OK1VK, JH1AJT.
Organizace:
www.mdxc.org (http://www.mdxc.org/)
wp.cdxc.org (http://wp.cdxc.org/)
www.ges.cz (http://www.ges.cz/)
www.mastrant.com (http://www.mastrant.com/)
www.okdxf.eu (http://www.okdxf.eu/)
www.cdxc.org.uk (http://www.cdxc.org.uk/)
www.papays.com/nodxa.html (http://www.papays.com/nodxa.html)
www.tcdxa.org (http://www.tcdxa.org/)
www.wwdxc.org (http://www.wwdxc.org/)
www.mvdxcc.org (http://www.mvdxcc.org/)
Souhrn:
Celkový počet spojení: 47 619 QSOs
Módy: CW, SSB, RTTY, FT8, PSK (detailní statistiky na https://clublog.org/charts/?c=TO6OK#r)
Použité zařízení:
4x Elecraft K3, 1x TS480, 1x TS590SG
Antény:
160 m – vertikál s kapacitním kloboukem, vertikální část 18m na prutu Spiderbeam, dvojice zdvihlých laděných radiál
80 m – vertikál 18 m na prutu Spiderbeam, 10 zemních radiál
40 m – 4SQ na 12 m prutech Spiderbeam, každý zářič 16 zemních radiál + multiband vertikál
30 m – 4SQ na 10 m prutech DX-wire, každý zářič 10 zemních radiál, později dipól @15 m + multiband vertikál
20 m – 10 m – 3 ks Spiderbeam 5 band yagi + multiband vertikál
17 m – VDA na břehu moře na 15 m prutu DX-wire
12 m – VDA na břehu moře na 15 m prutu DX-wire
RX antény – DHDL na JA, 240 m beverage na USA a EU
Sepsal tým TO6OK