San Andrés - 5KØK

San Andrés (prefix HK0/A) je podlouhlý, relativně malý ostrov (na délku 13 km, na šířku v nejširším místě 3 km) ve tvaru doutníku, ležící v jižní části Karibského moře. Přestože nejbližší pevninou je Nikaragua, spadá státoprávně pod Kolumbii. A přestože Kolumbie je jihoamerický stát, tak San Andrés je paradoxně už Amerika Severní (IOTA NA-033).

Po návratu z Mayotte (TO6OK, 2018) jsme pozvolna začali střádat plány na další expedici. Bylo opět rozhodnuto, že pojedeme do Afriky, a tak jsme vytipovali čtyři země DXCC, do kterých bychom se vypravili a započali potřebná jednání. Z místních telekomunikačních úřadů ale nikdo nereagoval, kontakty získané od předchozích expedic nefungovaly. Bylo to pro nás velké zklamání, jelikož jsme předpokládali, že do konce roku 2018 už budeme mít jasno, kam pojedeme. A pak najednou přišlo nečekané rozuzlení – Karel OK2ZI objevil v únoru 2019 akční nabídku letenek Turkish Airlines z Vídně do Bogoty. Ověřil návaznost vnitrostátních letů z Bogoty na San Andrés a navrhl nám jako letošní alternativu expedici na HK0/A. To se nám zamlouvalo, v Karibiku většina z nás nikdy nebyla, San Andrés sice není extra vzácný, ale úplně běžnou destinací také není a dalo se předpokládat, že by zájem byl slušný. Navíc termín expedice byl letos s ohledem na možnosti jednotlivých účastníků zvolen na druhou polovinu října, což slibovalo i účast v SSB části CQWW contestu. Proběhla krátká mailová „přestřelka“, rychle jsme probrali všechna pro a proti a hned následující den 22. 2. ráno Karel koupil osm letenek pro všechny členy týmu. Odstartoval tím před-expediční přípravu, někteří z nás se se okamžitě ponořili do map ve snaze najít co nejdříve vhodné QTH, což při osmi lidech a potřebě prostoru na velké antény není jednoduché. Nicméně netrvalo dlouho a podařilo se najít ucházející QTH – vilka 200 m od pobřeží, se zahradou a trochou prostoru i kolem zahrady. Vilku jsme proto ihned zabukovali „pro jistotu“, kdyby se nepodařilo najít jiné, ještě lepší QTH.

Oslovili jsem Roba HK3CW (bývalý prezident Kolumbijského radioklubu), jestli by nám poradil, jak s licencí. Rob ochotně poradil, nabídl spolupráci a pomoc se zajištěním, poslal nám k vyplnění patřičné formuláře a jednání začala. Po výměně mnoha e-mailů mezi OK2ZI a HK3CW nás napadlo, že bychom se mohli Roba zeptat, zdali by neměl zájem jet s námi. Souhlasil a domluvili jsme se, že se stane devátým členem týmu a přidá se k nám v Bogotě. To bylo výborné, protože jsme tím získali nenahraditelného spojence, znalého místních zvyků, a hlavně rodilého mluvčího (nikdo z naší skupiny dobře španělsky neumí).

Rozhodli jsme se také pro drobné změny v anténním setupu. Místo 40 m 4SQ a 30 m 4SQ bylo rozhodnuto postavit ze stejného „materiálu“ dvakrát dvě dvojice fázovaných vertikálů. Doufali jsme, že se nám je podaří postavit tak daleko od sebe a v takové pozici, aby nám to umožnilo simultánní provoz inband dvou stanic na pásmu. Vzhledem k nedobrým zkušenostem s PSV Spiderbeamů na 12 m jsme pak ještě připravili dualband Yagi 12 m + 17 m, která byla chytře navržena tak, aby ji bylo možné smontovat buď na jeden boom, anebo jako dvě samostatné antény. Provoz na 60 m nebyl povolen a na 6m jsme připravili malou lehkou 4 el. Yagi.

13. 8. jsme obdrželi potvrzení o přidělené značce 5K0K, po dvou týdnech čekání na scan koncese pak byla expedice „exkluzivně“ představena účastníkům HAM setkání v Holicích během DX-fóra. Mezitím jsme připravili expediční logo, upravili webové stránky a zadali výrobu triček.

5. 10. proběhla před-expediční schůzka, jako tradičně u Petra OK1FCJ v Řitce, byla provedena kontrola veškerých antén a finální zabalení všech pěti nadrozměrných vaků s anténami.

14. 10. Přichází den „D“. Sraz pro všechny členy je v 12:00 v QTH Rudy OK2ZA. První skupina - Palo OK1CRM a David OK6DJ vyjíždí ráno směr Řitka, kde se přidávají k Petrovi OK1FCJ. Druhá skupina – Petr OK1BOA a Pavel OK1GK vyjíždí z Prahy. A hned přichází první komplikace - a to jsme ještě v Čechách – dálnice D1 zavřená kvůli hořící cisterně, volíme objízdné trasy a cesta se tak protahuje o bezmála dvě hodiny. Rudova XYL nám připravila k obědu polévku a řízek (TNX Jani!), poté finálně vážíme zbylá zavazadla. Po nezbytné rošádě obsahu kufrů je přichystáno a zabaleno všech 16 zavazadel k odbavení, každé 23 kg. V palubních zavazadlech pak vezeme notebooky, rádia a koncové stupně. Celková hmotnost všech zavazadel je bezmála 500 kg. Mikrobus s přívěsem, který nás má přepravit do Vídně, přijíždí na čas a ve Vídni jsme s velkou rezervou, přestože cestou u přívěsu odešlo ložisko, takže průjezd Vídní byl značně nervózní. První let do Istanbulu (cca dvě hodiny) probíhá hladce.

15. 10. Krátce po půlnoci nasedáme do dalšího letadla směr Bogota, let trvá přes 13 hodin. V Bogotě přistáváme s lehkým zpožděním, netrpělivě jdeme pro zavazadla - přiletěla všechna – super! Úspěšně procházíme celnicí, máme pečlivě připravené dokumenty, na základě kterých dostáváme písemné potvrzení o dovezeném materiálu. Stejný doklad nám má posloužit pro odlet zpět. Na letišti se potkáváme s Robem HK3CW a po zaplacení turistických tax, nezbytných pro vstup na ostrov, se přesouváme k poslednímu letu z Bogoty na San Andrés (cca dvě hodiny). I na San Andrés doletěla všechna zavazadla, vše nakládáme do tří přistavených aut a přesouváme se do QTH. Tam přijíždíme v cca 16:30 místního času, probíhá rychlá prohlídka QTH a konzultace s majitelem objektu ohledně možností instalace antén. Na zahradě u objektu si můžeme dle příslibu dělat co chceme, na sousední pozemek směrem EU nesmíme, na západní směrem na JA sice ano, ale ten je překvapivě porostlý neprostupnou džunglí, což z map nebylo patrné a letecké snímky jsou z doby, kdy tam džungle ještě nebyla. Také sousední pozemek směrem na sever nám dělá čáru přes rozpočet, to co vypadalo podle map jako krásná louka, stvořená pro antény je ve skutečnosti fotbalové hřiště… Palo, David a Rob odjíždějí na první nákup, ostatní se rozhodli pro rychlou stavbu prvních antén, dokud je ještě světlo. I přes únavu proto rozbalujeme rychle všech pět anténních vaků a začínáme budovat anténní farmu. OK1GK a OK2ZC staví 2 el. vertikální fázovaný systém pro 40 m směrem na EU, OK2ZA a OK2ZI staví multiband vertikál 40 - 15 m, OK1BOA a OK1FCJ začínají montáž svých Spiderbeamů, ale do soumraku je dokončit nestihnou. Za tmy pak budujeme první dvě pracoviště s K3 a PA, v 01 UTC usedá David k rádiu aby - jako již tradičně - udělal první spojení, od tohoto okamžiku je 5K0K v éteru. Pileup se na 30 m hezky rozjíždí, OK1FCJ usedá k druhé stanici na 40 m. Začínáme s 500 W, žárovky na stropě poblikávají v rytmu Morse, což dává tušit, že se stabilitou sítě to tu nebude nic extra (rozvody na ostrově jsou 110 V). Zbytek týmu připravuje třetí CW pracoviště s K3 a PA a čtvrté s TS480 určenou pro FT8. Kolem půlnoci pak většina ulehá.

16. 10. V noci vysíláme 40 m + 30 m CW, později když už signály slábnou, přepínáme na FT8. Všichni vstáváme ještě za tmy a po snídani při rozbřesku jdeme stavět antény. Čeká nás těžký den. Postupně stavíme tři dvouelementové vertikální fázované systémy, jeden na 40 m směr JA/W7, další dva na 30 m, jeden na EU a druhý také na JA/W7. Dále stavíme 10 m stožár, na kterém je 4 el. na 6 m, 2 el. na 12 m a 2 el. na 17 m, přičemž každá z antén se může otáčet samostatně. A konečně během odpoledne zvedáme všechny při Spiderbeamy, jeden laděný do SSB @12 m v rohu zahrady, jeden laděný do CW @10 m v druhém rohu zahrady a jeden „univerzální“ @14m na balkóně v zadní části zahrady za domem. Daří se nám s majitelem objektu vyjednat svolení se stavbou jednoho „klacku“ na palouku mezi sousedními pozemky, tak ještě rychle stavíme čtvrtvlnný vertikál pro 80 m, než si to majitel rozmyslí. PSV všech antén je velmi dobré, jsme spokojeni. Celý den pálí slunce, práce na anténách je velmi vysilující, všichni jsou trochu spálení. Večer jsou pak v provozu 4 stanice. Technika se ale někdy samovolně vypíná, někdy vypadávají zdroje v rádiích, jindy v PA stupních, patrně síť kolísá ještě víc než si myslíme.

17. 10. Dnes od rána je v provozu už pět stanic, tři CW, jedna SSB a jedna FT8. Zkoušíme inband provoz na 20 m, v určité kombinaci antén to s drobným omezením jde. Na 17 m se ale rušíme, tady to asi nepůjde. Naopak 15 m jde v podstatě bez problémů, a tak zkoušíme na tomto pásmu jet se třemi stanicemi – CW, SSB i FT8 a nečiní to žádné potíže. Po obědě připravujeme další pracoviště na FT8, naším cílem je, aby jeden operátor obsluhoval minimálně dvě stanice současně. V podvečer pak stavíme poslední anténu – vertikál na 160 m na odloučeném palouku 150 m od našeho domu. Ihned po dokončení a doladění vertikálu přichází silný vichr a průtrž mračen, antény všechny vydržely, ale následuje několikahodinový blackout, který trávíme vyprávěním „po tmě“ s Robem HK3CW. Dodávka elektřiny je obnovena až pozdě v noci, usedáme k rádiím a rozjíždíme dolní pásma.

18. 10. Celou noc jsme na 40 m, 80 m i 160 m. Potíže s elektřinou přetrvávají, napětí v síti padá, dokonce až pod 80 V, lineáry mohou jet max. na 400-500 W a i tak vypadávají. Přesto je ale zřejmé, že antény fungují dobře, dostáváme dobré reporty, nicméně na spodních pásmech moc neslyšíme. Úkolem dnešního dne jsou proto Beverage. V noci odešel jeden PA, podařilo se jej ale opravit. Celý den jsme na horních pásmech s několika stanicemi. Odpoledne pak jdeme vybaveni půjčenou mačetou prosekávat cestu džunglí pro Beverage. Natažení dvou 150 m dlouhých Beverage (jeden na EU, jeden na JA/W7) nám v hustém trnitém porostu zabere několik hodin. Přínos je ale veliký, Beverage používáme od 160 m až po 30 m a poslouchají výborně, ten boj s vegetací za to stál.

19. 10. Zkoušíme se zaměřit na odstranění problémů s elektřinou, vyrábíme nové prodlužovací kabely a napojujeme je přímo na jističe v rozvaděči, mimo rozvody ve zdích. Zdá se, že to trochu pomáhá. Dnes zaznamenáváme první krátké otevření 10 m pásma, doufáme že se podmínky zlepší. Po skupinkách se chodíme koupat do moře, ale byli jsme místními upozorněni, že podél pobřeží proplouvají žraloci, tak abychom se drželi v těsné blízkosti pobřeží. Dopoledne je v logu 20 tisíc spojení, to je slušné, doufáme že se nám letos podaří „zakletou“ hranici 50 tisíc QSO už konečně překonat.

20. 10. Celý den vysíláme na maximum, v provozu je všech sedm stanic, tři CW, dvě SSB a dvě FT8. Podmínky šíření jsou ráno i odpoledne dobré, ale kolem poledního přichází výrazný několikahodinový útlum, kdy na CW i SSB pileupy uvadají. Pro FT8 to ale neplatí, tam je dostatek volajících stále. Jako postesk vzniká heslo „FT8 neporazíš“, které během expedice vyslovíme ještě mnohokrát. Dnes bude v logu podstatně méně stanic než v předchozích dnech. Večer navíc odešla jedna K3, nezbývá nežli sáhnout do kufru po rezervní TS480, ještě že ji s sebou máme. Odpoledne se na nás přišel z džungle podívat leguán, pořizujeme nějaké snímky a jeden z nich použijeme jako motiv QSL lístku.

21. 10. Celý noční provoz doprovází problémy s výpadky sítě, kromě jedné klimatizace v operátorce jsou všechny vypínány, spánek se tak stává velmi nekomfortní, ale nedá se nic dělat. Domlouváme se na strategii, jak dál postupovat. Přepojujeme rozvaděč tak, aby dvoufázový přívod do domu byl pokud možno rovnoměrně zatížený. Provádíme revizi zemnění, ale zdá se, že po našem zásahu je to ještě horší, kovové pláště a kostry zdrojů i rádií „tlučou“, kabely od antén raději zapojujeme v rukavicích. Odpoledne jsou velmi dobré podmínky a po setmění dokonce vynikající na 160 m i 80 m, bohužel přichází silná bouřka a přestože nás to moc mrzí, musíme dát QRT a počkat, až to přejde. Po pár desítkách minut bouřka odchází, podmínky jsou ale dramaticky horší než před ní, prostě už „to nechodí“.

22. 10. Dnes ráno došlo k poruše dalšího PA, dává jen omezený výkon. Začínáme si dělat obavy, do konce expedice je ještě daleko a my už ztratili dva lineáry z pěti. Naše expedice je zaměřená na dolní pásma, kde je provoz bez PA těžko představitelný. Příčina všech potíží je pravděpodobně stejná – podpětí v síti. Podmínky na „denních“ pásmech jsou spíše podprůměrné, ale přesto se nečekaně otevírá 12 m i 10 m, rychle toho využíváme, jedeme na obou pásmech současně SSB s rate 600 QSO za hodinu. Dnes by se mohlo otevřít i 6 m, opakovaně to zkoušíme, ale bez jakéhokoliv výsledku. Škoda.

23. 10. Dopoledne nás navštívil HK0HF, místní radioamatér, který ale v současnosti není aktivní, přestože licenci má platnou. Rob mu dělal průvodce po našem QTH, srdečně se s ním zdravíme. Odpoledne jsou divné podmínky, nic nechodí, na CW ani SSB se nedaří dosáhnout uspokojivý rate a tak jedeme FT8, která je v těchto podmínkách produktivnější. Situace se opakuje, na kmitočtech FT8 slyšíme uchem desítky stanic, některé v silách S5 až S7, na CW nás ale přesto nikdo nevolá. Jak je to jen možné!? Zkoušíme vždy 10 minut CW, nepomáhají ani spoty v clusteru, po prázdných CQ přecházíme zpět na FT8, kde se drží rate přes 100 QSO za hodinu.

24. 10. Dopoledne nejde elektřina, dozvídáme se, že příčinou je údržba sítě a výpadek bude trvat až do odpoledních hodin, narychlo domlouváme výlet po ostrově. Je tu bezpočet půjčoven, kde je možné zapůjčit jakési golfové vozíky, od malých až po velké pro 7 osob, jeden proto objednáváme a ve dvou skupinkách vždy doprovázeni Robem HK3CW projíždíme celý ostrov. Rob je na San Andrés poněkolikáté, dobře se tu vyzná a vede nás na nejzajímavější místa. Odpoledne je dodávka elektřiny obnovena a pokračujeme v plném provozu.

25. 10. Dnes ráno padla další důležitá meta – v logu je 50 tisíc spojení! Připíjíme panákem dobrého kolumbijského rumu a posíláme fotku do médií. Na žádné z předchozích expedic jsme na toto číslo nedosáhli. Dnes večer navíc startuje CQWW, nějaká spojení ještě přiskočí a někteří již začínají věřit v 60 tisíc QSO. V poledne přelaďujeme 160 m a 80 m vertikály do SSB části pásem, antény ladí perfektně. Kontrolujeme bandplán pro IARU region II. + národní bandplán Kolumbie, abychom nevědomky nevysílali někde mimo povolené pásmo. Dvě hodiny před začátkem závodu už vysíláme jen na FT8, šetříme hlasivky i uši na nadcházející „radioamatérský svátek“. CQWW SSB contest z Karibiku je pro nás všechny premiérou a současně i splněným snem. Zvolili jsme kategorii M/2, máme rozepsané směny po dvou hodinách a pravidelně se střídáme. Závod začíná z pohledu Evropana „netradičně“ už v podvečer v 19 hodin místního času, začínáme 15 m + 20 m, ale na 15 m je jen pár stanic tak brzo přelaďujeme na 40 m. Po půlhodině závodu logujeme první stanici z OK - OL1Z na 40 m. V noci pak jedeme 40 m + 80 m, obě pásma jdou dobře, zejména 80 m.

26. 10. Pásmo 160 m nemá smysl první noc jet, odkládáme jej na později a celou noc jedeme 80 m + 40 m, hned po rozbřesku lowbandy opouštíme a přesouváme se na 15 m a 20 m, obě pásma jdou také dobře, 20 m o něco lépe. Zavolá i pár vzácných násobičů, na které bychom doma v OK „stáli frontu“ – přeci jen jsme i my pro všechny násobič, možná pro někoho dokonce i dvojitý, protože ani v naší zóně 07 moc dalších závodních stanic není. Celý den je jedna stanice na 20 m a druhá střídá 15 m a 10 m. Na 10 m je mnoho jihoamerických stanic, otáčíme Spiderbeam na Jižní Ameriku a k mikrofonu usedá Rob a jede na střídačku anglicky a španělsky. V 19 hodin je půlka závodu za námi, v logu máme 4400 spojení, když to takhle půjde dál, mohl by to být velmi slušný výsledek. Večer se vracíme na dolní pásma, tentokrát už i na 160 m, kde ale jen voláme silné stanice a násobiče.

27. 10. Pokračujeme v CQWW a zbytek týmu se střídá na WARC pásmech a na FT8. V CQWW se zaměřujeme na násobiče, dovolávání je ale nesmírně obtížné, většina závodních stanic je vybavena velkými směrovkami i výkonem, prosadit se v takové konkurenci se Spiderbeamem v pár metrech nad zemí a s cca 500 W je skoro nemožné. Přesto se nám nějaké násobiče daří „sestřelit“ a body pomalu narůstají. Horní pásma pak chodí na USA obstojně a daří se tam dělat dlouhé šňůry stanic. V 19 hodin závod končí, v logu je 7374 spojení a necelých 10 milionů bodů, což bude s velkou rezervou druhý nejlepší výsledek v historii zóny 07. S výsledkem jsme proto spokojeni. Po závodě pokračujeme ve vysílání, na 160 m už ale jen FT8, anténa po přeladění do SSB už v CW části pásma neladí a na jednu poslední noc ji nemá smysl přeladit zpět.

28. 10. Antény začínáme balit brzo ráno v obavě z vedra, počasí je k nám ale tentokrát milosrdné, je zataženo a pofukuje vítr. Odjezd na letiště je plánován až na večer a tak necháváme po celý den v provozu ještě dvě stanice, u kterých se střídáme. Postupně balíme vertikály na dolní pásma, pak směrovky a nakonec už za tmy multibandový vertikál, který používáme na FT8. Současně s ním pak vypínáme i poslední stanici. Provoz 5K0K končí – je krátce po 00 UTC, v logu je celkem 64330 spojení. Dobalujeme poslední zavazadla, v 20:30 místního času přijíždí objednané taxi a přesouváme se na letiště, první let ze San Andrés do Kolumbie je bez problémů. V Bogotě ale nastávají komplikace, naše precizně zafóliovaná zavazadla nám nedovolí odbavit, musíme všechny folie rozřezat a vyhodit a použít pro balení místní službu, která používá textilní folii. Po hodině strávené přebalováním zavazadel se ale úspěšně odbavujeme a následuje dlouhá a nesmírně únavná cesta přes Panamu do Istanbulu (let trvá 16 hodin), následuje 7 hodin čekání na letišti a pak poslední dvouhodinový let do Vídně. Ve Vídni již čeká objednaný mikrobus a po dalších dvou hodinách jsme v Sudicích u OK2ZA, kde nás „vítají“ teploty pod bodem mrazu. Zahřeje nás ale vlídné přivítání a pohoštění (pečené vepřové a výborný dort - agn TNX Jani!), přebíráme si svá zavazadla a odjíždíme postupně domů po stejné ose, po jaké jsme přijeli.

Končí další velké radioamatérské dobrodružství. Expedici můžeme jednoznačně prohlásit za úspěšnou, počet spojení překročil stanovený cíl, výsledek v CQWW je také o něco lepší, než jsme čekali. Osvědčené antény fungovaly opět perfektně, s technikou je to ale horší - nutné opravy celou výpravu nečekaně prodraží. Ale tak už to někdy chodí...

Děkujeme všem stanicím, které s námi navázaly spojení a věříme, že jsme mnohým dali nový pásmový bod či úplně novou zemi. O QSL agendu se opět vzorně postará David OK6DJ, v okamžiku, kdy píšeme tyto řádky, mají již všichni žadatelé o direkt potvrzená svá spojení na LoTW a QSL lístky jsou již ve výrobě.

Děkujeme také všem sponzorům, jak z řad firem či organizací (DX-news, Mastrant, Mediterraneo DX Club, Clipperton DX Club, LA-DX Group, CDXC, Southeastern DX Club, EUDX Foundation, FEDXP Foundation), tak z řad kolegů – radioamatérů, zejména pak AF3I, HB9JOE, HB9PFM, HP1XT, JA1BK, JA8IUV, JM1ESG, K6JJ, KA5M, KN4NSL, OK2EW, OK1FPG, OK1JR, OK1MY, OK1VK, OK2PDN, OK2PJM, OK5MM, OM5ZX, OM6KW, W6OU, WI9WI. Děkujeme též firmě Microham za podporu a operativní pomoc při řešení konfigurace nových expedičních modemů DXP, které jsme používali.

Shrnutí:

Celková doba provozu: 13 dnů
Celkový počet spojení: 64330
Detailní statistika viz https://clublog. org/charts/?c=5K0K#r

RIG:

5x Elecraft K3, 3x Kenwood TS480HX, 5x 1KW PA Juma 1000

Antény:

• vertikál 160 m s kapacitním kloboukem na 18m laminátovém prutu Spiderbeam, 10x42,5 m radiál na zemi

• čtvrtvlnný vertikál 80 m na 18m laminátovém prutu Spiderbeam, 10x20 m radiál na zemi

• dva fázované vertikály 40 m směr EU na 10 m laminátových prutech Spiderbeam

• dva fázované vertikály 40 m směr JA/W7 na 10 m laminátových prutech Spiderbeam

• dva fázované vertikály 30 m směr EU na 10 m laminátových prutech DX-wire

• dva fázované vertikály 30 m směr JA/W7 na 10 m laminátových prutech DX-wire

• pětipásmový Spiderbeam 20 m-10 m, @10 m

• pětipásmový Spiderbeam 20 m-10 m, @12 m

• pětipásmový Spiderbeam 20 m-10 m, @14m

• vertikál 40 m/30 m/20 m/15 m na 10 m laminátovém prutu DX-wire, 27 radiál na zemi

• 2 el. Yagi na 12 m @10 m

• 2 el. Yagi na 17 m @9m

• 4 el. Yagi na 6m @11m

• RX antény – 150 m Beverage směr NA/EU a 150 m Beverage směr JA/W7