BOUVET Isl. – 3Y/B
Kontinent: AF, azimut: 8/187 st., vzdálenost: 11 640 km
Časové pásmo k UTC: 0
Pořadí v žebříčku DXCC nejžádanějších zemí: 2
Minulost DXCC a expedic:
Přesto, že expedice plánovaná na rok 2018 dopadla tak jak dopadla, rozhodl jsem se k množství informací, které především díky obrovské píli zpracoval Števo OM3JW, přispět nakonec také příspěvkem. Všem doporučuji články Števa o historii ostrova a shrnutí všech aktivit, včetně získaných vyobrazení QSL. Tuto pasáž jsem si dovolil tedy minimalizovat a naopak zpracovat snad více méně úplný přehled zpráv, který doprovázel připravovanou expedici 3Y0Z hlavně proto, aby si všichni uvědomili, kolik nesmírné práce, organizačních schopností a nakonec i peněz příprava takové akce vyžaduje. Ostrov Bouvet, který je velmi těžko dostupný a vlastně trvale neobyvatelný a přitom je již dávno samostatnou zemi DXCC, si takovou publicitu zaslouží (je zajímavé, že jsem nedopátral první uvedení ve starých seznamech DXCC, i když je logické, že tak tomu mělo být již od začátku – Norsku ostrov patří od roku 1928). Jak vyplývá z první značky „použitou“ Gusem W4BPD byl původně předpokládán prefix ze sérií vydaných pro Norsko.
V následujícím přehledu je uvedeno 25 stanic (jednorázových expedic i opakujících se aktivit, např. contestových), které navázaly nejvyšší počet spojení. Stanice s opakující se aktivitou jsou uvedeny jen pro srovnání a slouží jako příklad toho, že obecná pravidla platí, tedy:
3. února 2018, 2000 UTC: Během posledních 72 hodin stále trvá silný vítr a nízké mraky, mlha a rozbouřené moře, což brání provozu vrtulníků už od našeho příjezdu na Bouvet. Z předpovědi počasí nevyplývá žádná naděje na zlepšení během příštích čtyř dnů. Navíc se objevil problém na jednom z lodních motorů.
Ostrov Bouvet je nórske teritórium a je považovaný za najizolovanejší ostrov na svete. Leží viac ako 1600 km od mysu Agulhas – najjužnejšom cípe afrického kontinentu a 1400 km juhovýchodne od ostrova Gough (ZD9). Zemepisné súradnice sú 54º 26’ J a 3º 24’ V, je dlhý asi 7 k a široký 5 km. Dekrétom z 23. 1. 1928 patrí Nórsku. Počasie v týchto zemepisných šírkach je veľmi nepriaznivé, s častými búrkami hmlami a silným vetrom vo všetkých ročných obdobiach. V lete (december-február) je priemerná teplota 2,2 ºC. Najvyšším bodom ostrova je Olavtoppen (780 m), pomenovaný po nórskom kráľovi Olavovi. Väčšinu ostrova pokrývajú ľadovce, ktoré zabraňujú k pristátiu na južnom a východnom pobreží a strmé útesy vysoké až 490 m blokujú prístup na severné, západné a juhozápadné pobrežie. Ostrov objavil 1. januára 1738 francúzsky moreplavec Jean-Baptiste Lozier s loďami Aiglie a Marie, ale nebol schopný pristáť na ostrove a nevedel či ide o ostrov, alebo časť južného kontinentu. Na to, že to nie je súčasť južného kontinent prišiel až kapitán James Cook v roku 1772, pretože oboplával ostrov a vo vzdialenosti 300 míľ nenašiel žiadnu zem. Prvé pristátie na ostrove sa uskutočnilo 16. 12. 1825 a posádky dvoch lodí boli na pobreží od 18. do 24. 12. V decembri 1927 pristála na ostrove Nórska loď Norvegia a jeho posádka vybudovala na Cape Circumcision (jediné miesto kde sa dá pristáť) núdzový sklad potravín pre námorníkov stroskotaných lodí. Ostrov je navštevovaný len zriedka a jeho história je veľmi krátka.